Stezka Českem s Adamem

Stezka Českem: Výzva pro každého? Adamův pohled a tipy pro začátečníky.
UNIKÁTNÍ ROZHOVOR S ADAMEM, KTERÝ ŠEL STEZKU ČESKEM V NAŠICH PONOŽKÁCH APASOX.

Mohl by ses nám krátce představit? Pocházím z malé vesničky v srdci Chřibů, ale nyní žiji v Brně na jednom ze sídlišť. Dělám pro finanční společnost jako programátor, ale moje vášeň patří turistice a historii České republiky. Turistice jsem začal věnovat pozornost až po ukončení vysokoškolského studia. Co tě vedlo/inspirovalo k rozhodnutí jít Stezku? Proč ses rozhodl jít Stezku a ne Via Czechia? Šel jsi nebo si uvažoval i nad jinými dálkovými trasami? Na Stezku jsem narazil během svých výletů, ale skutečně jsem začal uvažovat o jejím průzkumu a účasti až po přednášce Martina Úbla. Jeho prezentace byla inspirativní, a stejně tak i komunita lidí, která se kolem Stezky shromažďuje. Stezka je nekomerční projekt skupiny nadšenců, a to je právě to, co mě na ní nejvíce zaujalo.

Jak dlouho Ti trvala túra a jak sis vytyčoval trasu? Kde jsi začínal a kolik km sis na den naplánoval? Pomáhal ti někdo nebo si šel sám?
Túra mi trvala devět dní. Celou trasu jsem rozdělil do etap. První etapu jsem nazval Rychlebskou-Kralickou a znal jsem začátek - Bílá Voda - a konec - město Králíky. Poté jsem si vyznačil místa, která jsem chtěl cestou navštívit. Vše jsem si zaznamenal na Mapy.cz a podle dostupnosti ubytování jsem si připravil trasy na jednotlivé dny. Každý den jsem plánoval ujít maximálně 25 km, ale ve skutečnosti jsem ušel 30 km. Celé plánování jsem zvládl sám, trochu po svém způsobu.

Prošel jsi celou Stezku nebo jenom její část? Dodržoval jsi trasu nebo sis ji upravil podle sebe? Které úseky tě nejvíc bavily?
Šel jsem jen část Stezky. Postupně ji určitě projdu celou, ale mám rád to, že si mohu vybírat jednotlivé úseky. Trasu jsem si upravoval podle svého uvážení. Pro mě není Stezka nějaké dogma, které musím striktně dodržovat. I když jsem si vybral méně známé části, byl jsem příjemně překvapen, kolik úžasných míst se dá objevit i na takových úsecích. Nejvíce mě bavily často neznámé vyhlídky na české nebo polské hory, kde jsem si mohl jen tak sednout a kochat se, aniž bych musel řešit nějaké starosti. 

Jak Tvá cesta probíhala?
Cílem mé cesty po Stezce bylo především si to užít, proto jsem si zvolil klidné tempo, abych si mohl užívat krás přírody kolem sebe. Nakonec se po celé cestě nic mimořádného nestalo. Mohu říct, že vše proběhlo podle plánu a bez problémů. Největší překážkou se nakonec ukázalo zajištění dopravy vlakem do města Jeseník.

            Jaké bylo počasí?
Osobně si myslím, že mi počasí vyšlo tak, jak nejlépe mohlo. První čtyři dny bylo nádherně. A to přesně vyšlo na Velikonoce. Ostatní dny bylo chladněji a občas se objevily i přeháňky, ale nic s čím bych si neporadil.

Jaké máš dojmy z cesty – je stezka dobře označená? Jak je stezka vlastně značená? Je to přehledné nebo si měl problémy?
Stezka není značená ve smyslu tradičních turistických tras. Všechny informace jsou k dispozici na webových stránkách Stezky Českem. Včetně podrobného itineráře, který mi pomohl při sestavování trasy. Je užitečné si trasu uložit do aplikace jako je Mapy.cz a nebo využít aplikaci FarOut. Osobně preferuji třetí variantu, kdy si vypíšu důležité body na papír, abych co nejméně používal mobilní telefon. Samotné turistické trasy jsou dobře značené, ale občas mi vadí, když polské a české značení je na opačné straně.

Jak se fyzicky cítíš po dokončení stezky?
Příjemně. Myslel jsem si, že to pro mě fyzicky bude moc náročné ale opak je pravdou. První den jsem byl stejně vyčerpaný, jako ten poslední. Samozřejmě únava tam je a cítím na sobě, že jsem ušel kus cesty, ale nic hrozného. Myslím si, že je důležité při plánování trasy zohlednit svoje fyzické dovednosti, převýšení a terén. 

Jak se Ti šlo v ponožkách? 
Na ponožky si nemůžu stěžovat. Měl jsem s sebou ponožky KIBO, EVEREST a ELBRUS long. Chodilo se v nich příjemně a určitě se vyplatilo mít různě teplé ponožky, protože počasí se často měnilo. Puchýře žádné nevznikly a to i navzdory tomu, že jsem si musel pořizovat nové boty.

Máš nějaký zajímavý zážitek o který by ses s námi rád podělil? Tak celá Stezka byla zážitek sama o sobě. Pro mě jsou zážitek drobnosti, jako například borůvkové knedlíky na Borůvkové hoře. Také bylo moc fajn, když jsem si mohl popovídat s jiným stezkařem. Bylo příjemné si popovídat s lidmi, kteří mi poskytli ubytování nebo zažít tu pravou atmosféru turistických chat se zvukem kytary.  Co tě nejvíc baví na dálkových trasách? Je to spíš překonávání fyzických nebo psychických výzev? Pro mě tohle nikdy nebude o fyzické nebo psychické výzvě. Rád trávím čas v přírodě. Rád poznávám nové místa a dálkové trasy jsou  jeden ze způsobů, jak toho docílit. Spoustu míst ani jinak nejde navštívit a člověk má jasně daný směr. Krom toho si myslím, že cestování je o objevování a i díky dálkovým trasám lze objevit hromadu polozapomenutých míst.

Motto Stezky je “MŮŽE JÍT KAŽDÝ”. Jsou tyhle dálkové trasy určené spíš pro specifickou skupinu lidí nebo může jít opravdu každý? 
Já s tím určitě souhlasím. Jen bych doplnil, že každý by si měl tu Stezku přizpůsobit svým potřebám, možnostem a přinést do ní něco ze sebe. Stezka není dogma a to, že má danou trasu neznamená, že ji každý musí dodržet. Hlavní je, aby se každý na Stezce cítil fajn a aby si ji užil. A to kolik ujde kdo kilometrů už není zdaleka tak důležité.

Moc děkujeme za foto a spolupráci: Adam Červenka

Tým APASOX!