Mohla by ses nám krátce představit?
Jmenuji se Kamila Zelinková. Jsem rodačka z Podkrkonoší, jež se, z víru velkoměsta v době studií, vrátila do těchto krajů.
Pomezí Krkonoš a Českého ráje mi umožňuje trávit popracovní čas aktivně v přírodě, bez velkých přejezdů. Ty podnikám o víkendech či volnu. V létě na ferraty a treky, v zimě obouvám lyžáky a mizím za prašanem na skialpech do hor.
Jak dlouho jsi se na GR221 připravovala? Jaké byly tvé největší obavy před cestou?
Přiznám se, že GR 221 pro mě nepředstavovala žádnou výraznou výzvu. Na treky vyrážím už spousty let. Díky tomu i vím, co sama od sebe očekávat. Většinou volím oblasti Skandinávie a severu, kam utíkám před letním horkem.
Na GR221 jsem chtěla vyrazit z opačného důvodu, za příjemnými jarními teplotami a trochu si odpočinout od náročných dnů. Zároveň se „rozchodit“ před náročným hikem v Nepálu. Mallorka mě lákala už delší dobu.
GR 221 jsem měla zažitou jako jednu z těch lehčích tras, kterou ale rozhodně stojí za to si projít. Přesto, jednu obavu jsem měla. Oblasti se přezdívá „stezka suchých kamenů“, což není úplně náhoda. V letním období je tu s vodou opravdu problém. Musíte si nést litry na zádech a doufat v další pramen na trase.
My jsme sem vyrazili z jara, což mělo několik důvodů. Jednak je to mimo sezonu, tudíž se vyhnete davům a také kvůli zmiňované vodě, které v toto období bylo dost a na zdroje se dalo spolehnout. Přesto doporučuji si zmapovat studánky a prameny dopředu, abyste nějakou nepřešli a nemuseli pak šetřit každou kapku :)
Začátek v Port d’Andratx
Jak sis naplánovala trasu? Šla jsi celou trasu GR221 nebo jen některou část?
Plánování trasy bylo v tomto případě dosti jednoduché. Celý trek je zanesen do mapy.cz. Dále je o GR 221 na webu dohledatelná a je i dost blogů, kde se člověk dočte o tom, kterým směrem ideálně jít, kde se zastavit a kde složit hlavu. Součástí bývají i mapy se zanesenými místy, což je na prvotní seznámení k nezaplacení. Šli jsme trasu, která má cca 120 km, s nějakými zacházkami a výlety navíc nám to vyšlo na celkem 140 km.
Absolvovali jsme ji za 5-6 dní. Jediné, co jsme se rozhodli vynechat je trasa Pollença – Port de Pollença. Jedná se o část, která vede podél rušné silnice po chodníku. Takže nějaké krásné zakončení v přírodě zde nehledejte. My jsme tuto část přejeli autobusem a nahradili jsme ji trasou z Port de Pollenca do krásné zátoky Cala Bóquer, kterou doporučuji navštívit, pokud vám zbyde čas navíc.
Když budete mít štěstí na počasí, je zde krásné koupání. My měli dost větrno a na koupání to zrovna nebylo, ale aspoň jsme protáhli nohy a trochu je zchladily po treku :)
Jaké vybavení sis s sebou vzala? Bylo něco, co ti chybělo, nebo co bys příště vzala jiného?
Jelikož tento trek pro nás byl taková menší příprava na Nepál, náš cíl nebyl vyrazit ultralight, ale spíše s batohem na těžko.
Na přelomu března/dubna, kdy jsme GR221 podnikli, bylo počasí jako na houpačce, ráno na péřovku a teplou mikinu a odpoledne se člověk převlékal do trička a kraťas. Tedy i do těchto oblastí se vyplatí výbavu nepodcenit a přibalit teplejší spacák a karimatku. Náš plán byl spát převážně venku a jídlo z vlastních zásob.
Nemohu říct, že by mi něco zásadně chybělo. Spíše naopak, když jsme procházeli městy, je zde hodně příležitostí nakoupit. Čímž člověk získává příležitost ochutnat něco místního a nemusí se s vlastním zbytečně tahat.
Kontrast brzkého rána, kdy to bylo na péřovku a teplé ponožky vs. odpolední palermo :) Konec v zátoce Cala Bóque..
Jaké byly nejkrásnější a nejnáročnější momenty na tvé cestě?
Celá trasa GR221 je opravdu krásná a nadchla mě. Propojuje vše, co ostrov nabízí – hory, útesy, pláže a místní městečka, jimiž dost často procházíte. Nejvíce mě nadchla část podél útesů při prvním spaní, kdy jsme se z městečka Port d´Andratx dostali na vršky. Když se přežene bouřka a vám se naskytnou tyto scenérie. Bohužel, měli jsme trochu smůlu na počasí.
V tomto období byl opravdu silný nárazový vítr, který odvál vše, co zůstalo chvilku bez dozoru. Tedy pohodu, jakou jsem si představovala to trochu narušilo. Vítr s sebou přivál písek ze Sahary, jenž nám rozostřil výhledy a následně spadl s kapkami deště. Tudíž myslím, že kousek Sahary jsme si dovezli i trochu nechtěně domů :)
S jakými největšími výzvami ses během túry setkala?
Jak už jsem zmínila, počasí bylo trochu nehostinné. Prudký nárazový vítr vás moc nenechá v klidu si večer posedět. Každopádně nic, co by se nedalo zvládnout.
Setkala ses na cestě s někým zajímavým? Jaké máš s lidmi na Mallorce zkušenosti?
Trochu záměrně jsme šli mimo sezonu, abychom se vyhnuli davům, což se nám povedlo. V horách jsme potkali pár turistů, jako my, které jsme zdravili „ahoj“, abychom zjistili, zda to nejsou také Češi, jelikož tento trek je jimi hojně navštěvován. Párkrát se nám poštěstilo stejné odpovědi, tak jsme si popovídali a vyměnili rady/tipy.
Místní mi přišli pohostinní a velmi milí, často se s vámi rádi dají do řeči. Na turisty jsou tu zvyklí. Mimo plážových dovolenkářů i na trek ročně vyrazí spousta trekařů, běžců na závody či přeběhy a zejména je to tu ráj pro silniční kola.
Doporučila bys GR221 i dalším lidem?
Určitě ano. Je to jeden z těch jednodušších treků, kde si každý může vyzkoušet, zda je to právě jeho „šálek čaje“. Trasa lze libovolně zkrátit či alternativně naplánovat, tudíž ji nemusíte jít celou.
Díky tomu, že prochází městy je vše dostupnější. Jak obchody, restaurace, tak se nabízí i možnost přespání v nějakém místním hotýlku a trochu si odpočinout. Není zde nutností přejít trek na jeden zátah bez pauz. V této oblasti vás nic „nežene“. Samozřejmě kromě dnů dovolené :)
Máš nějaké tipy a rady pro ty, kteří se chystají GR221 jít?
Určitě bych nepodcenila výbavu. V jarních/podzimních měsících s sebou přibalit teplý spacák a péřovku. Zároveň nepromokavé kalhoty a bundu, jelikož to, co nechcete je, aby vám byla zima nebo jste byli mokří na kost. Počasí se zde rychle mění. Zároveň počítat s tím, že pár litrů vody na zádech ponesete, bez toho se bohužel neobejdete.
Za mě je to skvělá příprava na nějaký z dálkových hiků/treků či jen tak na pročištění si hlavy a únik od všedností.
Jaké je tvé nejoblíbenější jídlo na Mallorce?
Vzhledem k tomu, že jsme se stravovali převážně ze svých zásob, tak jsme místní kulinářské zážitky moc neokusili. Co zde bylo lákadlo na každém rohu byly mandarinky a citrony, jenž tu chutnají naprosto skvěle, nesrovnatelně s kupovanými u nás. Krom obchodů je místní nechávají v bedýnkách zavěšených na plotě s pokladničkou, kam můžete vhodit kolik uznáte za vhodné.
Pokud zamíříte do místního obchodu, doporučuji přihodit do košíku avokádo.
Jako jídlo samotné bych zmínila kuřecí krokety a poté klasiku, pizzu :)
Milé gesto od místních, v tom denním horku k nezaplacení!
RECENZE NA PONOŽKY
Jak se ti osvědčily naše ponožky během túry? Pocítila jsi nějaký rozdíl oproti ponožkám, které běžně nosíš?
Jako aktivní člověk, který buď běhá, trekuje, jezdí na kole či skialpuje, dostávají ponožky opravdu zabrat. Proto jsem hledala ponožky, co takový nápor vydrží. Na treky jsem si nejvíce oblíbila ponožky s příměsí merina, jelikož nezapáchají a dobře pracují s vlhkostí. Takové jsem měla možnost vyzkoušet i od Vás. Mými favority jsou Kazbek a Elbrus. V tomto případě, v podobě ponožek :)
Kazbek šedá Elbrus medium černá
Ponožkám nemám co vytknout. Je v nich měkký došlap a celkově zpevňují chodidlo. Velké plus je jejich kvalitní zpracování. Ponožky se mnou prochodily GR221 a již řadu dalších treků. I po tolika túrách, kde se mnou už pár desítek kilometrů nachodily, nejsou vytahané, nikde se netrhají a na noze perfektně drží.
Co bys na ponožkách ocenila, kdyby se mohly do budoucna vylepšit? Máš pro nás nějaký tip?
Za sebe upřednostňuji ponožky, jenž mají hladkou strukturu bez zesílení. Zesílení ponožky je ideální v oblasti kotníku. Výraznější všité ornamenty jsou pak náchylnější na vznik puchýřů apod. U vás jsem si ale vybrala ponožky, které splnily mé požadavky :)
Doporučila bys tyto ponožky i dalším turistům?
Ano, s ponožkami jsem velice spokojená. Apasox koncept ponožek zaměřuje na aktivní pohyb a je to znát. Pokud by někdo sháněl kvalitní ponožky, jenž vydrží, s těmito nesáhne vedle.
Který materiál ponožek preferuješ?
Na treky nejraději nosím merino ponožky v poměru 60% (50-70%) merino a 40% umělá vlákna a příměsi. Takové jsou dostatečně odolné, nezapáchají a dobře pracují s vlhkostí. Zároveň je využiji celoročně, jak do zimních podmínek na skialpy, tak v létě na vysokohorskou turistiku.
Moc děkujeme za foto a spolupráci: Kamila Zelinková
