O Madeiře se říká, že přistání je velký adrenalin. Jak to probíhalo u tebe?
Říká. A i přesto, že z létání strach nemám, tady jsem menší obavy měla. Madeirské letiště je opravdu proslulé tím, že na něm často letadla i po několika pokusech nepřistanou a musí se odklánět například na Azory nebo Kanárské ostrovy. My jsme měli štěstí a náš let byl sice neplánovaně kvůli větru o 40 minut delší, ale přistání proběhlo v pořádku. Naopak let zpátky byl o 20 minut kratší a měli jsme jen menší turbulence, ale až nad Prahou. Takže všechno proběhlo hladce.
Jaké výlety jsi na Madeiře podnikla?
S kamarádkami jsem si předem naplánovaly pár výletů a ty pak uskutečnily podle počasí. Madeira je sice malý ostrov, ale s velkými výškovými rozdíly, takže na jihu u moře může být 20 stupňů, slunce a bezvětří a ve stejnou dobu v horách může být zataženo, 7 stupňů, vítr a déšť.
1. Den:
Vyzvednutí auta na letišti a přejezd na ubytování. Ribeira Brava – městečko, kde jsme byly ubytované. Obchody se suvenýry, restaurace, vyhlídka na oceán, pláž s černým pískem vhodná ke koupání, trhy s ovocem. Koupačka při západu slunce na přivítanou musela být! Oceán trochu studenější, ale byla to nádhera.
2. Den:
PR 11: Vereda dos Balcões – krátký výlet podél levády na vyhlídku na Pico do Arieiro, která je proslulá tím, že zde žije spousta pěnkav, které se dají krmit z ruky. To se nám povedlo a byly moc roztomilé. Poté přesun k Levada do Caldeirão Verde – leváda s vodopády, tunely a výhledy do „džungle“. Na konci výletu občerstvení v kavárně v Queimadas, kde měli moc dobré dortíky. Na závěr dne Pico do Arieiro – třetí nejvyšší hora Madeiry, 1818 m.n.m. Na tuhle horu jsme chtěly původně vyrazit na východ slunce, ale potom, co jsme viděly ve skupině na Facebooku „Česká Madeira“, že se tam stojí několika kilometrové fronty, nechaly jsme to až na podvečer, prošly se tam a počkaly na západ slunce. A byl to ten nejlepší nápad! Byla to opravdu nádhera. Za mě snad nejkrásnější zážitek z celé Madeiry.
3. Den:
Tunel do Rabacal, Levada 25 Fontes, Levada do Vento, Risco Waterfall, Levada Alecrim – celodenní výlet po různých levádách, kolem obřích vodopádů a dlouhými temnými tunely. Trochu náročnější výlet, ke konci jsme byly už docela unavené, ale stálo to za to. Místa nádherná!
4. Den:
Po předchozím dni jsme potřebovaly trochu odpočinku, navíc pršelo a hodně foukalo, tak jsme dopoledne strávily na ubytování. Odpoledne jsme vyrazily na menší výlet k vodopádu a oceánu do vesničky Calhau Da Lapa. Nakonec už nám ani nepršelo, nikde nikdo, u oceánu byla spousta krabů a všude jsme potkávaly rozkvetlé kytky, takže fajn pohodový výlet.
5. Den:
Na horách hlásili ne moc pěkné počasí, proto jsme vyrazili do lesa Fanal, který je oblíbený právě v mlhavém a deštivém počasí, které mu dodává tu pravou tajemnou atmosféru. Mlha nebyla, ale déšť ano, ale i tak jsme si to užily. Zastávka v Ribeira Da Janela, kde je známá obří skála hned u pobřeží. Počasí se umoudřilo, tak bylo krásně. Potom jsem se přesunuly na koupačku na východ ostrova do Seixalu, kde jsou vytvořené přírodní bazénky,které brání velkým vlnám z rozbouřeného oceánu a dá se v nich hezky zaplavat. Na závěr dne jsme vyrazily na kostelíček v São Vicente, který byl na kopci a byly z něj krásné výhledy na okolní vysoké hory.
6. Den:
Tento den nás nečekala žádná leváda, ale výlet podél pobřeží nad útesy. Nejdříve jsme vyrazily na Boca do Risco, kde nás po cestě doprovázela hromada ještěrek, se kterými jsme se podělily o svačinu :D Potom jsme daly koupačku na černé pláži s názvem Prainha do Caniçal, a výborný oběd – grilované maso a krevety. Potom jsme se přesunuly na trek na úplný východ ostrova – vyhlášené Ponto Sao Lourenco. Výhledy z útesů na oceán byly boží! Jen tam bylo dost lidí a hodně schodů, tak jsme si daly jen část treku a hlavně se kochaly.
Fotky a článek ve spolupráci s ultra_martini 💗
Děkujeme holky z týmu APASOX