Jak se sklízí bavlna pro výrobu ponožek?

Proč nejde dělat 100% bavlněné ponožky

Jedním z hlavních důvodů, proč nevyrábíme ponožky jen z bavlny, je nedostatečná pružnost. Ponožky z čisté bavlny by nedržely tvar a sjížděly by Vám z nohy. Funkční ponožka potřebuje lem, který netlačí a přilne k lýtku, a speciální péči si zaslouží i špička, pata a chodidlo – oblasti, co se nejvíc namáhají.

Jak se bavlna sklízí Pro kvalitní 100% bavlněné ponožky potřebujete kvalitní materiál. A jak ho poznat? Na světě existuje přes 60 druhů bavlníků, ale na pěstování se používá převážně bavlník keřovitý, který se pěstuje jako jednoletý keř a dorůstá do výšky 1,5 až 3 m. Na keři se tvoří tobolky s bavlněnými vlákny kolem semínek. Když jsou zralé, prasknou a uvolní chomáčky bavlny. Sklízet bavlnu lze ručně nebo strojově. Ruční sběr zachová vlákna v lepší kvalitě, strojový je rychlejší, ale vlákna se mohou poškodit. Po sběru se z bavlny musí odstranit nečistoty a zbylá semena. Po odstranění se bavlněná vlákna třídí podle délky určující kvalitu a další použití. Čím delší vlákno, tím hladší, pevnější a kvalitnější nit, ze které pak vzniknou látky a ponožky. Z dobrých nití pak vznikají dobré látky, tkaniny i úplety. Látky z horších, krátkých vláken, hůř drží tvar, snadno chloupkatí a dělají se na nich žmolky.

Co bavlně prospívá

Bavlník je trochu rozmazlený – potřebuje hodně vody, ideální teplotu a kvalitní půdu. Víte, že na 1 kg bavlněných vláken jde až 10–30 m³ vody? Proto se dnes hodně pěstuje bio bavlna. Bio bavlna je velké téma, protože konvenční pěstování bavlny je poměrně škodlivé pro přírodní prostředí. Bavlna potřebuje hodně vody, ošetřuje se velkým množstvím pesticidů a insekticidů, protože je málo odolná proti chorobám a škůdcům, a vyčerpává půdu (která se pak musí uměle hnojit). Nejméně ekologická je levná bavlna – pěstitelé musí používat velké množství levných chemikálií, aby měli co největší sklizeň a neprodělali, a na životní prostředí (a často i vlastní zdraví) se nemohou moc ohlížet. Až budete hledat bio bavlnu, doporučujeme hledat certifikát GOTS (Global Organic Textile Standard). Je to mezinárodně platný a poměrně přísný standard, který se týká všech fází zpracování bavlny a zahrnuje i fair trade aspekty co zaručuje, že pěstování nesmí škodit ani přírodě, ani lidem.

Superschopnosti bavlny

Bavlna je odolná – mechanicky i chemicky, pevná i v tahu, a když je mokrá, pevnost ještě stoupá o 20 %. Je jemná a příjemná na dotek – proto se také říká “cítit se jako v bavlnce”. Umí dýchat, dobře saje, je cenově dostupná a snadno se pere a žehlí na vysokou teplotu. A jako malý bonus je bavlna i docela hřejivá – díky tvaru vláken udrží vzduch a hřeje, i když je sama přírodní a lehká.

Jak se bavlna vylepšuje

Bavlnu lze také různými způsoby vylepšit, aby byla kvalitnější a příjemnější na nošení. Nejde o klamání zákazníka, ostatně z nekvalitní krátko-vlákenné bavlny nevyčaruje zázrak ani sebelepší technologie. Zde představíme dva způsoby, které se nejvíce používají:

1. Při česání se chomáče bavlny pročesávají, dlouhá vlákna se oddělí od krátkých, díky čemuž vznikají látky, které jsou tvarově stabilní a méně žmolkují. Jde o podobný postup jako při česání vlny.
2. Vlákno bavlny tvoří jedna buňka, která pod mikroskopem připomíná stočenou stužku se zesílenými kraji s ledvinkovým průřezem a při speciální úpravě mercerace dochází k narovnání a přetočení vláken. Při merceraci se bavlna namáčí v louhu, vlákna se tak narovnají a výsledná nit je hladší, pevnější a lesklejší. Díky tomu barvy lépe drží a látka se méně sráží.  

Tým APASOX!